Obsah
Podle vědců vše od informačních technologií po stravovací návyky ovlivňuje intelektuální úroveň člověka. Co je ale zajímavé, že pokud ve 30. letech minulého století dosáhla úroveň IQ lidstva svého vrcholu díky zlepšení životních podmínek, kvalitnímu vzdělání a zdravé výživě, tak dnes, v pokročilém XNUMX. století, se inteligence lidstva snížila o několik bodů!
Ukazuje se, že v době překotného rozvoje informačních technologií, při aktivním průzkumu vesmíru a studiu lidského těla na molekulární úrovni, lidé jen hloupnou! Podle vědců je to všechno kvůli špatným návykům, které se v moderním světě staly extrémně četnými. Pojďme společně prozkoumat zlozvyky, které negativně ovlivňují naši inteligenci, a také se dozvědět o návycích zvyšujících IQ.
ZVYKY, KTERÉ NIŽŠÍ ÚROVEŇ IQ.
1. Láska k tučným jídlům.
Špatná výživa, zejména touha po živočišných tucích, má extrémně negativní dopad na stav celého těla, včetně fungování mozku. Nadměrnou konzumací tučných a smažených jídel si ucpáváme cévy cholesterolem, bráníme dostatečné výživě mozku a tím zhoršujeme kognitivní funkce.
V důsledku toho pociťujeme problémy s pamětí, sníženou mentální flexibilitu a pomalejší reakční doby. Ale ještě zajímavější je, že konzumace potravin bohatých na nasycené tuky vede ke snížení produkce dopaminu, neurotransmiteru, který je zodpovědný za motivaci. To znamená, že pod vlivem tučných jídel ztrácíme veškerý zájem o znalosti a rozvoj inteligence.
2. Zneužívání sladkostí.
Pokračujeme-li v tématu nezdravého stravování jako jednoho z klíčových faktorů snižování IQ, nelze nezmínit sladkosti, zejména cukry. Cukr je samozřejmě hlavním zdrojem energie pro lidské tělo a klíčovou složkou, která vyživuje mozek, ale k tomu by člověk potřeboval glukózu (jeden z druhů cukru), kterou získáváme z masa, zeleniny a obilí.
Ale dnes lze vysoce kalorickou složku nalézt téměř v každém potravinářském výrobku a její koncentrace je desítkykrát vyšší než přípustná denní dávka! To vše vede k přeměně cukru na triglyceridy, což znamená obezitu a rozvoj aterosklerózy.
Zajímavé je, že naše závislost na cukru vede k poklesu neurotrofického faktoru odvozeného od mozku (BDNF). Snížené hladiny BDNF způsobují, že náš mozek je pomalý, oslabuje kognitivní funkce a zvyšuje riziko rozvoje demence a Alzheimerovy choroby. Ale co je důležitější, konzumace cukru je návyková, kterou není snazší překonat než závislost na heroinu.
3. Vášeň pro internet.
Příchod World Wide Web si z lidstva udělal krutý vtip. Pevně jsme věřili, že s rozvojem globální sítě se staneme chytřejšími, rozvinutějšími a intelektuálně obohacenými, ale když jsme se vrhli do informačního světa, stali jsme se jen hloupějšími. Proč se to stalo?
Za prvé proto, že snadný přístup k jakýmkoli informacím nám zjednodušil život a uvolnil nás. A vlastně, proč si pamatovat něco důležitého, když dnes lze vše najít pomocí vyhledávačů?
Přestali jsme spoléhat na svou paměť, přenášet tyto funkce do výpočetní techniky. V důsledku toho náš mozek tak zlenivěl, že dnes trávíme více času snahou zapamatovat si, kam jsme potřebné informace schovali, než informací samotných.
4. Zvyk dělat několik věcí současně.
Při vzpomínce na Gaia Julia Caesara, který dělal 7 věcí najednou, se neustále snažíme ovládnout jeho umění multitaskingu. Vede nás k tomu i šílený životní rytmus, který nenechává ani minutu na odpočinek a nutí nás hledat způsoby, jak optimalizovat vlastní čas.
Vědci však tvrdí, že snažit se dělat několik věcí současně není vůbec řešení. Odborníci z University of Massachusetts tvrdí, že náš mozek není naprogramován na multitasking, a proto když se snažíme dělat několik věcí najednou, jednoduše přeskakujeme z jedné myšlenky na druhou, aniž bychom některou z nich dokončili. Tento proces posílá naše myšlenky do začarovaného kruhu, zbavuje je novosti a podporuje rozvoj stereotypního myšlení.
Snaha vyřešit několik problémů současně nám tedy nejen nešetří čas, ale také brání rozvoji kreativního myšlení. Mimochodem, pokud neustále vzhlížíte od úkolu, abyste zkontrolovali e-mail nebo sociální sítě, vaše IQ se jistě sníží, protože vaše myšlenky začnou bloudit a ztrácet podstatu úkolu. Podobný stav lze pozorovat u člověka, který za jízdy mluví mobilním telefonem. Jeho mozek se nemůže soustředit na konkrétní úkol, což zvyšuje riziko nehody.
5. Porucha cirkadiánního rytmu.
Vědci si všimli, že intelektuální schopnosti se snižují u lidí, kteří jsou nuceni neustále létat a měnit časová pásma. U takových jedinců lze po dlouhém letu pozorovat ospalý a letargický stav ještě další 2-3 dny, a pokud práce zahrnuje pravidelné změny časových pásem, lze „letargii“ a problémy s pamětí pozorovat několik měsíců.
Všechno je zde zcela zřejmé, protože změna časových pásem narušuje biologické rytmy člověka a narušuje jeho správný odpočinek. Vědci již dlouho prokázali, že časté poruchy spánku vedou k tomu, že mozek snižuje aktivitu o 50 % ve srovnání s normálním odpočinkem a spánkem. To vše vede ke snížení paměti a schopnosti učení a v dlouhodobém horizontu může ohrozit pokles intelektuálních schopností.
6. Zneužívání televizních seriálů a reality show.
Australští vědci provedli řadu experimentů, které přesvědčivě dokazují, že lidé, kteří rok co rok sledují telenovely a reality show, mají snížené duševní schopnosti.
Poté, co požádali dvě skupiny účastníků experimentu, aby provedli test, z nichž jedna sledovala televizi zřídka a druhá byla složena z fanoušků televizních seriálů, vědci poznamenali, že lidé, kteří byli zapálení pro „mýdlové opery“, zvládali navrhované úkoly hůře. .
Odborníci zatím nedokážou odpovědět, jak přesně reality show a seriály ovlivňují náš mozek, ale je zcela zřejmé, že tento koníček vede ke snížení inteligence a „flexibility“ mozku.
7. Pasivní kouření.
Když mluvíme o špatných návycích, které snižují duševní aktivitu, nelze nezmínit kouření. Tento zlozvyk má nejnegativnější dopad na mozkové funkce a intelekt, a to především proto, že vlivem nikotinu se zužují cévy a následně se snižuje prokrvení nervových tkání. Není divu, že sám Goethe poznamenal: „Kouření z vás dělá hlupáky! Je to neslučitelné s kreativitou.“ A to je pravda, protože kouření po mnoho let vede k oslabení paměti a poklesu IQ.
A konečně, nedávný výzkum vědců z University of Michigan naznačuje, že pasivní kouření má ještě větší vliv na mozek. To se týká zejména dětí, jejichž rodiče kouří.
Po prostudování více než 5 tisíc dětí a dospívajících dospěli vědci k závěru, že děti, které vyrostly v „kuřáckých“ rodinách, mají opožděný vývoj mozku a jejich paměť je mnohem slabší než u dětí, které nejsou vystaveny tabákovému kouři. Takové informace by měly sloužit jako varování pro rodiče, kteří v podstatě „otravují“ své vlastní děti!
ZVYKY, KTERÉ ZVYŠUJÍ ÚROVEŇ IQ.
Nyní přejděme k návykům, které pomáhají zlepšovat mentální schopnosti, zvyšují inteligenci a mentální flexibilitu.
1. Přijít s novými nápady.
Aby se váš mozek neustále vyvíjel, udělejte si pravidlo hrát každý den zajímavou hru, totiž vymýšlet nejrůznější nápady. Může to být cokoliv, například vymýšlení nápadů na nové televizní seriály, nové způsoby, jak vydělat peníze, způsoby, jak ušetřit peníze, nebo způsoby, jak si usnadnit život.
Důležitý je zde samotný myšlenkový proces, který stimuluje mozkovou činnost. A bonusem k rozvoji inteligence bude možnost uvést některé své nápady do života. Mimochodem, nápadným příkladem člověka s vysokou úrovní IQ byl Thomas Edison, který ve snaze vynalézt žárovku vyzkoušel 11 tisíc metod!
2. Hledejte odpovědi na své otázky.
Téměř neustále máme otázky toho či onoho druhu. A pokud nás vůbec nezajímá úroveň intelektuálního rozvoje, můžeme klidně projít kolem a nechat otázku nezodpovězenou. Ale pokud máte zvídavou mysl a snažíte se neustále zlepšovat své IQ, nenechávejte žádnou otázku bez odpovědi. Nevíte, kdo je Thomas Edison?
Přečtěte si jeho životopis v encyklopedii. Hádáte se o autorství románu „Otcové a synové“? Najděte odpověď v internetovém vyhledávači. A zároveň si přečtěte i samotný román, pokud máte možnost. Chcete vědět, jak se vyrábí klobása? Promluvte si s odborníkem, kterého znáte. Hlavní je nenechat žádnou otázku bez dozoru a vždy na ni najít odpověď. To bude klíčem k „flexibilní“ mysli a vysoké inteligenci.
3. Přečtěte si více knih.
V dnešní době se zdá, že móda knih je nenávratně pryč. Pokud však chcete trénovat svůj mozek a zvýšit úroveň inteligence, určitě čtěte knihy! Navíc by to neměly být „bulvární romány“ nebo detektivky, ale dobrá žurnalistika, vědecká a odborná literatura, klasika a biografická díla.
Tento nesmírně užitečný zvyk vám umožní neustále přijímat užitečné informace a tím zlepšovat vaši paměť. Navíc se díky knihám naučíte správně formulovat myšlenky, rozvíjet řečové schopnosti a umět vést konverzaci v jakékoli společnosti.
4. Řešit intelektuální problémy.
Na světě existuje obrovské množství všemožných logických hádanek, které, jak si mnoho lidí myslí, jsou vytvořeny pouze pro „zabití času“ a zpestření volného času. Ve skutečnosti, když jste si osvojili dobrý zvyk luštit křížovky a scanwordy, hádanky a sudoku, hrát solitaire nebo hrát šachy, nejprve si procvičíte mozek a rozvinete logické myšlení.
Hádanky by neměly být považovány za archaické. Jakékoli logické úkoly rozpohybují vaši šedou hmotu a kromě toho budou dobrou prevencí demence a Alzheimerovy choroby.
5. Učte se cizí jazyky.
Znalost cizích jazyků dnes není jen koníčkem, ale vědomou nutností. Pokud sníte o cestování po světě a poznávání kultur jiných zemí, musíte se jednoduše naučit jazyky.
Ale co je nejdůležitější, takové aktivity jsou nesmírně důležité pro rozvoj paměti a intelektuálních schopností, a tedy pro zvýšení vlastního IQ. Konečně, takový dobrý zvyk, jako je učení se jazykům, se v budoucnu určitě bude hodit, protože se znalostí cizích jazyků se vždy dá najít zajímavá a dobře placená práce.
6. Studujte exaktní vědy.
I když nejste profesí matematik nebo jaderný fyzik, ale jste povoláním humanista, vezměte si exaktní vědy ke zlepšení své inteligence. Pokud už nejste ve věku pro vstup na matematickou fakultu a jste s vlastním povoláním docela spokojeni, nikdo vám nebrání, abyste se exaktním vědám věnoval amatérsky.
K tomu můžete řešit matematické úlohy doma nebo se přihlásit do specializovaného klubu. Takový užitečný zvyk nejen zvýší vaše duševní schopnosti, ale také vám umožní snadno provádět složité výpočty v hlavě, což znamená, že mazaní prodejci vás určitě nebudou schopni oklamat.
7. Cvičte meditaci.
Pokud si chcete zvýšit své vlastní IQ, určitě meditujte. Podle vědců meditace zpomaluje činnost mozku a tím mu dává „dýchat“, což má příznivý vliv na další fungování naší „šedé hmoty“. Díky tomu se mysl stává plastičtější, logické a nápadité myšlení funguje lépe. Výzkumy ukazují, že tato praxe zvyšuje IQ o 23 %.
A východní mudrci považují meditaci za nejlepší způsob, jak aktivovat mozek. Meditací doslova 20 minut denně se podle nich můžete chránit před stresem, uspořádat si myšlenky, vyčistit mysl a stimulovat kreativitu. Mimochodem, jeden z nejnadanějších lidí na světě, Steve Jobs, zakladatel Applu, si během svého života trénoval mozek zenovou meditací.
Jak vidíte, náš mozek může a měl by být trénován. Tím, že se zbavíte špatných návyků a osvojíte si užitečné tipy uvedené v tomto článku, nejen zvýšíte své IQ, ale také najdete zajímavou a vzrušující aktivitu pro sebe!