„Hvězda v čele“: odkud se bindi vzal a stojí za to nosit?

„Feminizace“ Číny, aplikace pro souhlas a hvězda v rapperově čele

1. V Číně se rozhodli aktualizovat školní osnovy a zavést boj proti „feminizaci“ dospívajících chlapců. Stát hodlá rozvíjet „mužnost“ mezi školáky a studenty. Píší o tom novináři z britské BBC, kteří publikují kritický článek o čínské morálce: https://www.bbc.com/news/world-asia-china-55926248 Oznámení čínského ministerstva školství vyvolalo na internetu rozruch : říká, že mladí Číňané se stali příliš „ženskými“. Mnoho uživatelů kritizovalo dokument jako sexistický, zatímco jiní věřili, že za situaci mohou částečně čínské mužské celebrity. V poslední době čínská vláda vyjádřila znepokojení nad tím, že nejoblíbenější muži v zemi již nenásledují vzor silných, atletických postav, jako jsou „vojenskí hrdinové“. Osobně se prezident Si Ťin-pching, známý fotbalový fanoušek, dlouho snažil vychovat lepší sportovní hvězdy. A tak minulý týden vyšlo oznámení ministerstva školství s titulkem, že. Celý text článku (592 slov).

Pandořina skříňka – čínská „feminizace“, aplikace pro souhlas a hvězda na rapperově čele

Co je zašifrováno v ruských pohádkách. Část 4

V ruských pohádkách je mnoho záhad.
Zde je například jeden z nich. Mnohé pohádky (včetně těch slavných Puškinových, převzatých z vyprávění chůvy Ariny Rodionovny, Rusky) vyprávějí o tom, jaké děti se v minulosti na naší zemi narodily: Mají „ruce až po lokty ve zlatě, nohy až po kolena stříbrné a na copáncích jsou bílé hvězdy.“ A „měsíc svítí pod kosou a hvězda hoří v čele.“

Nedávno jsem narazil na přepis těchto výroků („Ruské rituály a svátky“ od G. Buenoka).
Takže „ruce až po lokty ve zlatě“ je interpretováno jako zlaté, zručné ruce. Nohy po kolena ve stříbrné barvě. Jsou to zdravé děti, protože brzy na jaře už běhaly bosé a začátkem května běhaly, válely se a motaly se v rose. Tato májová rosa byla považována za léčivou a zdraví zlepšující.

„Hvězda hoří na čele“ je jasný, jasný stav mysli. Hvězda je slunce Stejně jako slunce a hvězdy jasně svítí, jasný stav mysli.

„V copáncích bílé hvězdy znamenají vlnité (kudrnaté) bílé (blond) vlasy.

Zkuste se podívat na své vlasy na slunci. Pokud jsou kaštanové, pak na každém vlasu uvidíte hnědé nebo červené hvězdy. Bílé hvězdy, respektive bílé vlasy.

„Měsíc svítí pod kosou“ – Měsíc vzadu znamená konec noci, respektive hvězda na čele je časné ráno Dá se to interpretovat jako brzké vstávání s hvězdou, chození do postele na konci noc s měsícem.

Jednoho dne byl v televizi na Channel One jakýsi pořad na téma tolerance v Rusku. Občan, který hovořil, tvrdil, že Puškin byl mizerný spisovatel a Lermontov byl obecně zapálený fašista, protože mluvil špatně o Čečencích a v románu „Mtsyri“ obecně nazval Gruzínce zbabělými.
Pak přešel na ruské pohádky a řekl, že je potřeba z nich odstraňovat vánoční stromky a sníh, protože různé černé děti, které nemají doma sníh a vánoční stromečky, trpí a trpí a to přímo zasahuje do jejich práv a je zcela netolerantní vůči nim.
Nakonec se mu také podařilo hodit bahno na ruskou pravoslavnou církev s tím, že tato organizace je otevřeně fašistická a potřebuje žít v míru a přátelství se satanisty, milovat je a respektovat je, protože i oni mají práva.
Možná je tu něco, čemu nerozumím? Jak taková úvaha proniká do centrálních kanálů? Kdo má z takových výkonů prospěch? Co se to děje se světem?
říkám si:
To, co se děje, je, že si nás podmanili jiní lidé, kteří mají jiné hodnoty a chtějí naše památky utopit ve svých.

Ale vraťme se k pohádkám, nyní k Puškinovým.
V návrhu rukopisu „Příběhy rybáře a ryby“ A.S. Pushkin obsahuje následující epizodu, kterou Pushkin nezahrnul do konečného textu:

Uplyne další týden
Stará žena se zase naštvala,
Nařídila najít toho muže –
Přivedou starého muže ke královně,
Stará žena říká starci:
„Nechci být svobodnou královnou,
Chci být papežem!“
Stařec se neodvážil odporovat
Neodvážil jsem se říct ani slovo.
Šel k modrému moři
Vidí: rozbouřené černé moře,
Takže naštvané vlny jdou,
Vyjí tedy zlověstným vytím.
Začal cvakat zlaté rybky.
.
No, ona bude papež
.
Stařec se vrátil ke stařeně.
Před ním je latinský klášter,
Latinští mniši na stěnách
Zpívají latinskou mši.
.
Před ním je Babylonská věž
Na samém vrcholu její hlavy
Jeho stará sedí.
Stará žena má na sobě sarachinský klobouk,
Na čepici je latinská koruna,
Na koruně je tenká pletací jehlice,
Na pletací jehlici je ptáček.
Stařec se uklonil staré ženě,
Hlasitě vykřikl:
„Ahoj ty stará,
Jsem čaj, je tvůj miláček šťastný?“
Hloupá stará žena odpovídá:
„Lžeš, mluvíš prázdné řeči,
Můj miláček je úplně nešťastný.
Nechci být papežem
A já chci být paní moře,
Žít pro mě v moři Okiyane,
Aby mi zlatá rybka sloužila,
A bylo by to na mých balíčcích“

V rukopise je poznámka: „Srbská píseň 18“ Tato poznámka znamená, že ji Puškin zamýšlel zařadit do „Písní západních Slovanů“.
Pohádkové a poetické metr jsou podobné tomuto cyklu.
Děj příběhu je převzat z Pomořanské pohádky „O rybáři a jeho ženě“.
Puškin zřejmě přisuzoval jeho původ starověkým obyvatelům Pomořanska, Slovanům „Pomořanům“.
Puškin, volně pozměňující pohádku, nahradil západoevropskou příchuť ruským lidovým zbarvením.

Pravděpodobně proto z konečného vydání vyloučil epizodu o staré ženě, která se stala „papežkou“.

Tato epizoda se nachází v německé pohádce, ale je příliš v rozporu s ruskou příchutí dané pohádce v její Puškinově adaptaci. (Svazek 4, str. 579 Kompletní díla A.S. Puškina v deseti svazcích. Třetí vydání. Nakladatelství Akademie věd SSSR, Moskva, 1963)

© Copyright: Lyudmila Kanasheva, 2008
Osvědčení o zveřejnění č. 208020300633
Recenze

S velkým zájmem jsem si přečetl především vaše myšlenky o ruském folklóru a pohádkách. Každá kultura má svou vlastní chuť, své vlastní akcenty, svůj vlastní pohled na svět. To se odráží v pohádkách různých národů a jejich různých autorů. A je velmi důležité, jak jste poznamenal, nepostavit tyto rozdíly a národní charakteristiky proti sobě. Vaše interpretace dějového základu pohádek jsou zajímavé a často originální. I když jsou pro někoho kontroverzní a ne vždy zapadají do kánonů ruské literární kritiky a ruské folkloristiky, o to cennější je jejich autorství. Jedním slovem, nečekaně jsem měl z toho, co jsem četl, velké potěšení.

S ohledem na vás a vaši kreativitu,

Děkuji vám, Alexandro, za pozornost a váš názor.

V této práci jsem si vyzkoušel práci se svým podvědomím a to, co mi napovídalo, jsem rozložil. A v tu chvíli jsem neznal žádnou práci specialistů a dokud jsem svou práci neskončil, záměrně jsem se s nimi neseznámil, abych odřízl vnější vlivy a pak srovnával a zjišťoval jiné názory, včetně názorů. uznávaní specialisté. Ukázalo se, že zajímavé věci se uchovaly i v podvědomí, jak jste si všiml, tím spíše, že to v dětství nezkazil přílišný vliv anglické a francouzské literatury obor astronomie a fyzika.
Svůj druhý experiment s podvědomím jsem provedl v díle „The Tale of the Box“ V hlavě se mi najednou objevil obrázek, který mě napadl, a popsal jsem ho. Když jsem dokončil popis, ukázalo se, že totéž již popisovali staří Řekové pod názvem „Pandořina skříňka“, to jsem nevěděl, protože jsem byl vzděláním technik a studoval jsem pouze technické vědy.
Nevím, jak takové věci vysvětlit.

Už jste si to vysvětlili sami – obrácením se do svého podvědomí, kde se nashromáždila a uložila kolektivní genetická a časová zkušenost. Za určitých podmínek se může paměť předků obrátit přes podvědomí k této zkušenosti. Myslím, že o tom už máte spoustu literatury. Přesto se podívejte na tuto adresu. Možná si vyberete něco pro sebe.
http://www.koob.ru/words/podsoznanie
Podobných věcí je na internetu spousta. A vaše experimenty s podvědomím ve folklóru jsou velmi zajímavé.

Alexandro, děkuji za odkaz a pozornost k mým nesmyslným myšlenkám.