Obsah
- 1 Kdo přišel s nejmódnější sukní všech dob a donutil dívky odhalit nohy: Historie vzniku odvážné mini
- 2 Protest, vulgárnost, svoboda: stručná historie minisukní
- 3 Byly vynalezeny ve starověku
- 4 Na mini se nevzpomnělo až do začátku 20. století.
- 5 Milovníci vesmíru zkusili využít minisukně
- 6 Swinging 60s přinesl sukně zpět k moci.
- 7 Co se teď děje s minisukní?
- 8 Kdo přišel s nejmódnější sukní všech dob a donutil dívky odhalit nohy: Historie vzniku odvážné mini
- 9 Módní vavříny
Kdo přišel s nejmódnější sukní všech dob a donutil dívky odhalit nohy: Historie vzniku odvážné mini
Protest, vulgárnost, svoboda: stručná historie minisukní
Minisukně jsou zpět na přehlídkových molech: kreativní ředitel Valentino Pierpaolo Piccioli představil na AW21 monochromatickou kolekci, kde byl hlavní důraz kladen na zkrácený prvek vzhledu. ID publikace uvádí, že lidé neviděli takovou délku od doby vlády okouzlující elegance, kterou prosazovaly Paris Hilton a Nicole Ricci.
Minisukně byly téměř vždy symbolem protestu, i když jejich hlavní význam se téměř každou dekádu měnil. Řekneme vám, jak se krátké oblečení objevilo v šatníku módy, a vysvětlíme důležitost, kterou jim nyní přikládají.
Byly vynalezeny ve starověku
Přestože se o minisukních nejčastěji mluvilo v 1960. letech 5400. století, objevily se ještě dříve – v letech 4700–XNUMX před naším letopočtem. Vědci objevili v srbské vesnici Pločnik figurky zobrazující ženy v ultrakrátkém oblečení. Předpokládá se, že moderní představy o módě vznikly již v době měděné: ženy kombinovaly minisukně s masivními náramky na pažích a vypadaly téměř jako dnešní trendsetterky.
Krátké šaty se nosily i ve starověkém Egyptě: dodnes se dochovaly fresky zobrazující tanečníky v sukni, která jim sotva zakrývala nohy. Tuto délku neurčovaly ani tak povětrnostní podmínky, jako spíše práce žen: bavily faraony, a tak se musely podle toho oblékat – vyzývavě a zářivě.
Na mini se nevzpomnělo až do začátku 20. století.
Po dlouhou dobu musely sukně zcela zakrývat ženské nohy, jinak by někdo, kdo měl na sobě krátké oblečení, mohl být považován za vulgárního.
Poté však ženy začaly získávat svá práva, čímž bylo jasné, že samotný kostým nijak neovlivňuje morální vlastnosti svého majitele. Díky sufražetkám a poté i tanečnicím se sukně zkracovaly a zkracovaly.
Když se tedy lidé zamilovali do tanga, ženy mohly nosit šaty, které odhalovaly jejich kotníky, nebo preferovaly oblečení s vysokými rozparky. Známá je historka, že úřady státu Illinois v USA chtěly dokonce zakázat nošení sukní vyšších než 15 cm od podlahy: tak často je nosili módy. Navíc předsudky o odhalených nohách nikde nezmizely – vláda věřila, že takové detaily obrazu kazí mladé lidi.
Krátké lemy však zákazům odporovaly: ve dvacátých letech minulého století tanečnice Josephine Baker pravidelně vystupovala v pařížském kabaretu Folies Bergere v minisukních. Jednoho dne se dokonce objevila v odhalující banánové sukni. Žena se okamžitě stala symbolem svobody. Se stejnou kvalitou bylo spojeno i krátké oblečení.
Milovníci vesmíru zkusili využít minisukně
Během Velké hospodářské krize ve Spojených státech a druhé světové války neměli lidé čas na krátké lemy: pokud se objevily, byly hlavně na plakátech Pin-Up, které měly vojákům vštípit morálku.
Všechno se změnilo díky spisovatelům sci-fi: například ženy v minisukních se objevily ve filmech „Zakázaná planeta“, „Let na Mars“, televizním seriálu „Space Patrol“ a „Flash Gordon“.
Jestliže byly minisukně ve 20. letech symbolem ženské svobody a emancipace, pak později sloužily k objektivizaci a upozorňování na produkty. Mohlo to tak zůstat, kdyby designéři nezačali experimentovat s formou.
Swinging 60s přinesl sukně zpět k moci.
Mary Quant, Andre Courrèges a mnoho dalších módních postav těch let experimentovali s krátkými délkami. Byla to mimochodem Quant, která byla dlouhou dobu považována za hlavního popularizátora minisukní, ačkoli ona sama takovou chválu vnímala skepticky.
Mary tedy koncem 50. let otevřela ikonický butik Bazaar, který se nachází na King’s Road v londýnské čtvrti Chelsea. Návrhářka se inspirovala street stylem a zavedla do svých kolekcí krátké sukně, které pojmenovala po svém oblíbeném autě – Mini Cooper.
Mini Cooper se perfektně hodil k minisukni: vypadal naprosto nádherně a jeho image byla optimistická, jasná, mladá, koketní. Bylo to v duchu té doby.
– Sama Quant později poznamenala.
Šikovné a neuvěřitelně krátké sukně, které módy obvykle spárovaly s plochými botami Mary Jane, vytvořily senzaci. Někteří v nich viděli stejnou dětinskost a hravost, jakou do nich vkládal Quant, jiní je například lidé středního věku považovali za obscénnost v té nejčistší podobě. Mezi odpůrci krátké délky byla Coco Chanel – provokativní oblečení považovala za „prostě hrozné“, protože odhalovala kolena – podle návrháře nejodpornější část těla.
Courrèges, který v té době rád koketoval se všemi možnými vynálezy 60. let, například plastem, také nemohl opomenout sukně. Na rozdíl od Quanta, který navázal dialog s mladými fashionisty, Andre se zaměřil na bohatší klientelu. V roce 1964 tedy představil kolekci Haute Couture, kde se našlo místo pro rozšířené sukně těsně nad kolena.
Na jeho popud začaly ženy nosit krátké délky, které je kombinovaly s vysokými bílými kozačkami nebo barevnými podkolenkami. Později tuto délku přizpůsobily další módní domy a nabídly bohatým trendsetterům skromné, ale trendy možnosti. Stejná Jackie Kennedyová si dokonce na svatbu s Aristotelem Onassisem vybrala minišaty od Valentina.
Twiggy si nakonec zajistila dominanci krátkých sukní. Modelka se tak lišila od typických modelek své doby, že téměř všechny ženy snily o tom, že budou vypadat jako ona: zůstat dětsky štíhlá, vypadat organicky v mini, cítit se sebevědomě s pixie účesem.
Krátká sukně se nestala jen symbolem protestu proti zavedeným normám nebo prvkem nehoráznosti – s její pomocí získali milovníci módy právo na svobodu a sebevědomí. Bohužel je v 70. letech vytlačily formáty midi a maxi: svět opět zmítaly války a nepokoje a lidé potřebovali mír.
Co se teď děje s minisukní?
Objeví se na radaru a pak zmizí. V devadesátých letech a po roce 2000 je milovali zejména socialisté jako Paris Hilton nebo umělci jako členové Spice Girls.
Konečně přestaly být v obraze protestním detailem a proměnily se v prvek, který tomu neodmyslitelně patří – dívky – party girls a milovnice glamouru.
Někdy je oslovila Celine, Christian Dior a další návrháři. Omezení spojená s minisukněmi jsou pryč: mohou být rozšířené, přiléhavé, latexové, bavlněné, džínové, tvídové.
Byl to Piccioli, kdo jim vrátil protestní podtext: sloupkař ID Osman Ahmed píše, že gesto oslovování krátkých délek ve světě, kterému dominuje sportovní elegance, je neuvěřitelně ostré, kruté a vytrvalé.
Podle něj, pokud dříve délka sukně hovořila o bohatství země („čím vyšší příjem, tím delší lem“), nyní návrhář pomocí oblečení přehodnocuje symboliku obleku a jeho kulturní význam.
Jestliže před 20–30 lety byla krátká sukně stále prvkem „vulgární“ ženy, nyní se ji Valentino a další módní domy snaží zbavit sexistických postojů a přeměnit ji v to, co by mělo být – prvek obrazu, který ctí smyslnost, ale ne navíc.
Kdo přišel s nejmódnější sukní všech dob a donutil dívky odhalit nohy: Historie vzniku odvážné mini
Mini je dnes hlavním trendem sezóny. A každá móda, která si váží sebe sama, má ve svém šatníku pár krátkých sukní, které se dají nosit doslova ke všemu: od korzetů až po velké mikiny s kapucí. Nyní se nám taková délka nezdá překvapivá, ale před sto lety byla považována za neslušnou.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Minisukně začaly získávat na popularitě v 60. letech
Legion Media
60. léta bývají označována za začátek mini éry, ale nedá se říci, že by před tím byla úplně zakázána. Například v „řvoucích“ 20. letech je nosily herečky a tanečnice. A ve 30. letech se podobný model stal součástí sportovní uniformy. První ležérní sukně se objevily v 50. letech. Pravda, pak se všichni zbláznili do nového stylu vzhledu Christiana Diora a jeho vypasovaných ženských šatů střední délky, takže krátké sukně musely počkat, až na ně přijde řada, aby dobyly módní Olymp.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Krátká sukně byla součástí sportovní uniformy
Legion Media
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Módní vavříny
Navzdory skutečnosti, že 60. léta jsou pevně spojena s krátkými sukněmi, začaly se objevovat až v polovině dekády. Několik lidí je nazýváno tvůrci tohoto modelu. Podle jedné verze jej vynalezla návrhářka Mary Quant, která začala v roce 1965 prodávat mini ve svém obchodě Bazaar. Mimochodem, nikdy se nehlásila k autorství a tvrdila, že krátké sukně vymyslely samy dívky. Podle jiné k popularizaci takového prvku šatníku přispěla módní postava Andre Courrèges. Existuje však i jiná teorie – návrhář John Bates představil krátké sukně na své show rok před Quantem.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mini se stalo symbolem „swingujícího Londýna“
Legion Media
Každopádně mini byly stejně populární jako The Beatles. Staly se nedílnou součástí stylu „Swinging London“. Za to musíme poděkovat tehdejším holkám. Například Twiggy. Obecně byla skutečnou revolucionářkou stylu. Nejenže si hvězda ostříhala vlasy „jako kluk“, což žádná ze slavných modelek neudělala, ale navíc neustále předváděla své odhalené nohy. Svým dílem přispěla i modelka Jean Shrimpton, která se v mini objevila i na konzervativních koňských dostizích.