„Koktám jako žádný jiný koktavý“: jak žiju s logoneurózou

neurotické koktání – funkční porucha plynulosti a rytmu řeči spojená s nepříznivými psycho-emocionálními faktory. Charakteristickými rysy této formy koktavosti jsou změny intenzity projevů v závislosti na situaci kolem pacienta a jeho psychickém stavu, zvlněný nebo recidivující průběh a přítomnost doprovodných vegetosomatických nebo neurotických poruch. Diagnostika se opírá o anamnézu indikací psychotraumatu, vyloučení organických příčin koktavosti a vyšetření řečových funkcí. Neurotické koktání se léčí pomocí logopedie, neurologie, lékařské psychologie a psychoterapie.

• Etiologie a patogeneze neurotického koktavosti
• Příznaky neurotického koktání
• Diagnostika a diferenciální diagnostika
• Léčba neurotického koktání
• Ceny za ošetření

Přehled

neurotické koktání – psychologicky podmíněná forma poruchy řeči, vyjádřená změnou jejího rytmu, výskytem váhání a opakování. Stejně jako jiné typy koktavosti je spojena s tonickými a tonicko-klonickými křečemi v dechově-hlasových a artikulačních svalech. Funkční povaha neurotického koktání a jeho úzká souvislost s traumatickou situací jej umožňuje zařadit do skupiny neuróz, neboli neurotických stavů. V tomto ohledu dostalo neurotické koktání v neurologii a logopedii druhé jméno – logoneuróza.

Logoneuróza se nejčastěji projevuje v dětství. Podle některých údajů je krátkodobé koktání pozorováno u 4 dětí ze 100. Děti ve věku 4-5 let jsou nejvíce náchylné ke koktání, protože během tohoto období dochází k aktivnímu rozvoji řečových funkcí. Objevení se neurotického koktání je však možné téměř v každém věku: jak v období tvorby řeči (2-3 roky), tak u dospělých. Chlapci a muži koktají častěji než dívky a ženy.

Etiologie a patogeneze neurotického koktavosti

Hlavní příčinou logoneurózy je psychotraumatická situace. Může se jednat o akutní duševní trauma (těžký úlek nebo jiný náhlý šok, záchvat hněvu) nebo chronický stres (odloučení od blízkých, rodinný konflikt, potíže v práci). V prvním případě může mít neurotické koktání krátkodobý charakter, i když často jeho příznaky dosahují značné závažnosti, až přechodného mutismu (zejména u dětí). V chronickém průběhu psychotraumatické situace dochází ke konsolidaci řečové patologie, mohou se přidat další neurotické poruchy.

U dětí je asi 60 % případů onemocnění spojeno s nepříznivým řečovým klimatem v rodině. Patří sem snahy příbuzných o urychlení řečového vývoje dítěte, nadměrné nároky na řeč, informační přetížení, bilingvismus v rodině, prudký nárůst nároků na řečové schopnosti dítěte apod. U některých dětí se může neurotické koktání rozvinout napodobováním tzv. řeč koktavého člověka, pokud je v jejich blízkém okolí. V takových případech se koktavost zafixuje podle typu neurotické fixace.

Určitou roli ve výskytu neurotické formy koktavosti hraje dědičná predispozice. Může se jednat o geneticky podmíněný funkční nedostatek aparátu, který zajišťuje motoriku řeči.

Patogeneze logoneuróz není dostatečně studována. V akutních stresových situacích se neurotické koktání pravděpodobně rozvíjí v důsledku vzniku stabilního patologického podmíněného reflexního spojení a jeho upevnění je usnadněno tvorbou motorického automatismu. Při rozvoji koktavosti ve věku 2-4 let lze předpokládat, že je založena na patologické fixaci přirozených váhání v řeči, typických pro období formování řečové funkce.

Příznaky neurotického koktání

Charakteristickým rysem neurotické formy koktavosti je nerovnoměrná intenzita poruch řeči. U stejného pacienta se závažnost koktání může lišit od prakticky nerušené řeči až po koktání tak závažné, že řečový kontakt se stává neproduktivním. Obvykle se v pacientovi známém prostředí, mezi lidmi blízkými (přátelé, příbuzní), neurotické koktání projevuje málo a může být i nepozorovatelné. Intenzita koktání se výrazně zvyšuje se vzrušením a emočním stresem, s vědomím vlastní odpovědnosti nebo vysokého významu probíhající konverzace. Všichni pacienti s logoneurózou zaznamenávají prudký nárůst příznaků koktání, když je nutné mluvit s cizími lidmi nebo mluvit před publikem.

Postupem času se koktání začne podepisovat na chování pacienta. Snaží se vyhnout vyslovování obtížných slov, koktání maskuje natahováním zvuků a dalšími technikami řeči. Ve většině případů se rozvíjí logofobie. Kvůli vadě řeči se pacient stydí mluvit s cizími lidmi a odmítá mluvit na plánovacích schůzkách a konferencích. Malé děti trpící logoneurózou se nechtějí účastnit dopoledních představení pořádaných v mateřské škole, školáci v případě potřeby ústně odpovídají na lekci, raději mlčí. Logofobie je nejvýraznější u adolescentů, může vést k narušení učení učiva a úplné školní nepřizpůsobivosti.

Vzhled neurotického koktání může mít různý charakter. U akutního psychotraumatu se koktání vyskytuje jako akutní neurotická reakce, která se rozvine po zotavení ze stavu afektivního šoku. Chronická psychotraumatická situace, včetně nepříznivého řečového klimatu, zpravidla vede ke vzniku preneurotických změn s jednotlivými epizodami váhání v řeči. Pak může dojít buď k postupnému poklesu a vymizení koktavosti, nebo se může upevnit jako patologický řečový automatismus.

Neurotické koktání je ve fixovaném stavu často doprovázeno dalšími neurotickými stavy: astenie, poruchy spánku, depresivní neuróza, neurastenie, fobie, hysterie, hypochondrie, enuréza atd. Možné jsou autonomní poruchy, které zapadají do kliniky vegetativně-vaskulární dystonie. Adolescenti jsou zvláště náchylní k neurotickým a somatovegetativním poruchám. Dlouhý průběh a nepříznivá dynamika koktavosti u nich může vyvolat neurotický vývoj osobnosti.

Neurotické koktání může mít opakující se nebo vlnový průběh s obdobími zhoršení poruch řeči v období zvýšené psycho-emocionální zátěže (na začátku školního roku, při zkouškách, odevzdání vysvědčení apod.). Příznaky koktavosti zesilují během puberty. V postpubertě bývá pozorováno vyhlazení intenzity koktavosti a je možné její úplné vymizení. U dospělého, který v dětství prodělal logoneurózu, se při vzniku stresové situace může znovu rozvinout neurotické koktání.

Diagnostika a diferenciální diagnostika

Diagnostika logoneurózy se provádí za účasti logopeda a neurologa. Je důležité identifikovat pacientovu anamnézu akutních nebo chronických stresových situací. Diagnostické vyšetření řeči zjišťuje porušení jejího tempa, rytmu a plynulosti, přítomnost zaváhání, protahování jednotlivých hlásek, opakování slabik. Neurologické vyšetření neodhalí významné abnormality v neurologickém stavu. Může dojít k určitému oživení reflexů a známkám autonomní dysfunkce.

Je nutné odlišit neurotické koktavost od koktavosti podobné neuróze. Ta se vyskytuje v důsledku TBI nebo různých onemocnění centrálního nervového systému (ischemická cévní mozková příhoda, intracerebrální nádor, hydrocefalus, předchozí encefalitida), postupně progreduje a není doprovázena logofobií a snahou pacienta skrýt vadu řeči. Zpravidla jsou u koktavosti podobné neuróze pozorovány organické změny osobnosti: potíže s přepínáním, převážně euforická nálada, setrvačnost. K úplnému vyloučení organické povahy koktavosti by měly být provedeny další studie: EEG, Echo-EG, REG, MRI nebo CT sken mozku.

Logoneurózu a tzv. klopýtání je třeba odlišit. Ten je důsledkem rané organické mozkové patologie a zahrnuje nezřetelnou řeč v důsledku poruch artikulace, poruchy rytmu a rychlosti řeči (dusivá řeč, tachylalie), monotónní řeč, přeskupení sémantického stresu, potíže s výběrem slov atd. Neurotické koktání může být průvodní poruchou s některými duševními chorobami (schizofrenie, oligofrenie, psychopatie). V takových případech je pacientovi předepsána konzultace s psychiatrem.

Léčba neurotického koktání

Terapie logoneurózy je obvykle komplexní a provádí ji společně logoped, neurolog, psycholog a psychoterapeut. Pro nápravu koktání jsou poskytována pravidelná logopedická sezení. Mohou však být neúčinné, pokud je traumatická situace nadále vystavena. Aby se změnil postoj pacienta k takové situaci a tím se odstranil její traumatický vliv, provádějí se: psychokorekce, psychoterapeutická sezení, psychoanalýza, psychologický výcvik, arteterapie atd. Pokud je logoneuróza založena na problémech v rodině, pak doporučuje se rodinné poradenství a rodinné poradenství.psychoterapie. Pro děti je zvláště důležitá příznivá řečová atmosféra: klidné tempo řeči, srozumitelná a přátelská prohlášení lidí kolem nich.

Neurologická pomoc je nezbytná pro výběr a korekci medikamentózní terapie zaměřené na zmírnění příznaků logoneurózy a doprovodných neurotických poruch. V závislosti na hlavních příznacích onemocnění může zahrnovat sedativa, antidepresiva, trankvilizéry a antipsychotika. Je možné využít elektrospánek a různé reflexní metody.

Spolu s obecně uznávanými přístupy k léčbě logoneurózy existuje velké množství vlastních metod. Patří mezi ně metoda sociální rehabilitace vytvořená Yu. B. Nekrasovou, metoda udržitelné normalizace řeči vyvinutá L. Z. Arutyunyanem, metoda založená na dechových cvičeních A. N. Strelnikova atd. Používá se také biofeedback terapie a v obtížných případech se uchylují k hypnoterapii.