Rada od Michaila Labkovského: jak nevychovávat dcery. - bedivine.cz
Život

Rada od Michaila Labkovského: jak nevychovávat dcery

10 chyb, které zničí život vaší dcery: názor Michaila Labkovského

Někdy matka nedobrovolně zraní svou dceru, aniž by si uvědomila, že jí ubližuje. Tyto postoje v nás žijí po generace a je potřeba to změnit. Psycholog Michail Labkovskij vysvětluje, jaké chyby dělá matka při výchově své dcery nejčastěji.

Redakční kancelář
Tagy:

Dost často rodiče traumatizují své děti v procesu jejich výchovy, aniž by si to uvědomovali. Dívky mají zvláštní vztah k hmotě, proto si dnes povíme, jaké chyby dělají matky při výchově svých dcer, aniž by si to uvědomovaly.

INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE

Chyba 1: „Měl bys!“

Z toho plynou nejčastější chyby při výchově dcery. Při výchově dcery nebo vnučky jí mnoho matek a babiček programuje určitý povinný soubor dovedností a vlastností, které musí mít. „Musíš být milý“, „Musíš být flexibilní“, „Musíš se líbit“, „Musíš se naučit vařit“, „Musíš“. Na schopnosti vařit není nic špatného, ​​ale dívka si vyvine chybné myšlení: budete mít hodnotu pouze tehdy, když splníte soubor kritérií. Osobní příklad zde bude fungovat mnohem efektivněji a bez traumatu na psychiku: uvařme si společně výbornou polévku. Pojďme společně uklidit dům. Pojďme společně vybrat váš účes. Když uvidí, jak její matka něco dělá a jak ji to baví, její dcera se bude chtít naučit, jak na to. A naopak, pokud matka něco nenávidí, pak ať opakuje, že se to potřebuje naučit, dívka bude mít podvědomou averzi k procesu. Ale ve skutečnosti se dívka stejně dříve nebo později naučí vše, co potřebuje. Když to ona sama potřebuje.

INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE

Chyba 2: Soudit muže

Druhou chybou, kterou matka dělá při výchově své dcery, je těžký, odsuzující přístup k mužům a sexu, který jí matka sděluje. „Všichni chtějí to samé,“ „Hele, on tě posere a nechá tě,“ „Hlavní je, aby si to netahal do lemu,“ „Měl bys být nepřístupný.“ Výsledkem je, že dívka vyrůstá s pocitem, že muži jsou agresoři a násilníci, že sex je něco špinavého a špatného, ​​čemu je třeba se vyhnout. Zároveň s věkem jí její tělo začne vysílat signály, hormony začnou řádit a tento vnitřní rozpor mezi zákazem přicházejícím od matky a touhou vycházející zevnitř je také velmi traumatizující.

Matčiny chyby při výchově dcery

Chyby při výchově dcery často vedou k tomu, že se dívka v dospívání bojí vztahů jako takových. Nechápe, co vlastně chce a jak dosáhnout svých cílů.

Michail Labkovskij: 10 chyb při výchově vaší dcery

Platíme za předplatné kanálů Telegram

10 chyb při výchově dcery

Moderní žena má mnoho rolí, které se nám ne vždy podaří harmonicky skloubit. Proto, když se do rodiny narodí dívka, může být obtížné zjistit, jakým směrem ji vychovávat. Rodiče chtějí, aby jejich dítě bylo v životě úspěšné, našlo své povolání a mohlo se realizovat jako matka a manželka. A na této cestě riskujeme, že uděláme mnoho chyb, které jí budou překážet v dospělosti.

Zvláštní roli při výchově dcery má matka, která stanoví pravidla, jaká by žena měla být. Psycholog Michail Labkovskij dává 10 tipů matkám a babičkám, které je varují před běžnými chybami, které mohou jejich dcerám zničit život.

Nejzávažnější chyba, což mnoho matek a babiček dělá při výchově dcery, a tedy i vnučky, je naprogramovat jí určitý povinný soubor dovedností a vlastností, které musí mít. „Měl bys být milý“, „Měl bys být flexibilní“, „Měl by ses líbit“, „Měl by ses naučit vařit“, „Měl bys. “

Na schopnosti vařit není nic špatného, ​​ale dívka si vyvine chybné myšlení: budete mít hodnotu pouze tehdy, když splníte soubor kritérií. Osobní příklad zde bude fungovat mnohem efektivněji a bez traumatu na psychiku: uvařme si společně výbornou polévku. Pojďme společně uklidit dům. Pojďme společně vybrat váš účes. Když uvidí, jak její matka něco dělá a jak ji to baví, její dcera se bude chtít naučit, jak na to. A naopak, pokud matka něco nenávidí, pak bez ohledu na to, jak moc opakuje, že se to potřebuje naučit, dívka bude mít podvědomé odmítnutí procesu. Ale ve skutečnosti se dívka stejně dříve nebo později naučí vše, co potřebuje. Když to ona sama potřebuje.

Druhá chyba, který se často vyskytuje při výchově dcer, je obtížný, odsuzující postoj k mužům a sexu, který na ni přenáší její matka. „Všichni chtějí to samé,“ „Hele, on tě posere a nechá tě,“ „Hlavní je, aby si to netahal do lemu,“ „Měl bys být nepřístupný.“ Výsledkem je, že dívka vyrůstá s pocitem, že muži jsou agresoři a násilníci, že sex je něco špinavého a špatného, ​​čemu je třeba se vyhnout. Zároveň s věkem jí její tělo začne vysílat signály, hormony začnou řádit a tento vnitřní rozpor mezi zákazem přicházejícím od matky a touhou vycházející zevnitř je také velmi traumatizující.

Třetí chyba, což překvapivě kontrastuje s tou druhou, – blíže 20-ti letému věku je dívce řečeno, že její vzorec pro štěstí spočívá v „vdání se a porodu“. A ideálně – před 25. rokem, jinak už bude pozdě. Přemýšlejte o tom: nejprve jí jako dítěti řekli, že se musí (seznam), aby se mohla vdát a stát se matkou, pak jí byla několik let sdělována myšlenka, že muži jsou kreténi a sex je špína, a teď zase: vdát se a porodit. Je to paradoxní, ale často jsou to právě tyto rozporuplné postoje, které matky svým dcerám vyjadřují. Výsledkem je strach ze vztahů jako takových. A riziko, že ztratíte sám sebe, ztratíte kontakt se svými touhami a uvědomíte si, co ta dívka skutečně chce, se výrazně zvyšuje.

Čtvrtá chyba – to je přehnaná ochrana. Teď je to velký problém, matky k sobě své dcery stále více svazují a obklopují je tolika zákazy, až to začíná být děsivé. Nechoď na procházky, nekamarád se s těmi kluky, zavolej mi každou půl hodinu, kde jsi, proč máš 3 minuty zpoždění. Dívky nedostávají žádnou svobodu, nemají právo se rozhodovat, protože tato rozhodnutí se mohou ukázat jako chybná. Ale to je normální! Normální teenager ve věku 14-16 let prochází procesem rozchodu, chce si o všem rozhodovat sám a (s výjimkou otázek života a zdraví) je potřeba mu tuto příležitost dát. Protože pokud dívka vyroste pod patou své matky, nabude přesvědčení, že je to druhořadé stvoření, neschopné samostatné existence, a že za ni budou vždy rozhodovat jiní lidé.

Pátá chyba – vytváření negativní představy o otci. Nezáleží na tom, zda je v rodině přítomen otec nebo matka vychovává dítě bez jeho účasti, je nepřijatelné, aby se z otce stal démon. Nemůžete dítěti říci, že jeho nedostatky jsou způsobeny špatnou dědičností z otcovy strany. Nemůžete očerňovat svého otce, bez ohledu na to, jaký byl. Pokud byl skutečně „koza“, pak by matka měla přiznat svůj díl odpovědnosti za to, že si za otce svého dítěte vybrala právě tohoto muže. Byla to chyba, takže se rodiče rozešli, ale odpovědnost za toho, kdo se na početí podílel, nelze přesunout na dívku. Rozhodně to není její chyba.

Šestý omyl – Fyzické tresty. Samozřejmě byste nikdy neměli bít žádné děti, ale stojí za to uznat, že pro dívky je to traumatičtější. Psychologicky dívka rychle sklouzne z normálního sebevědomí do pozice ponižování a podřízenosti. A pokud přijde fyzický trest od otce, téměř jistě to povede k tomu, že si dívka vybere za partnery agresory.

Sedmá chyba – nedostatek chvály. Dcera by měla neustále vyrůstat s tím, že je nejkrásnější, nejmilovanější, nejschopnější, nejlepší. To vytvoří zdravé, normální sebevědomí. To dívce pomůže vyrůst s pocitem sebeuspokojení, sebepřijetí a sebelásky. To je klíč k její šťastné budoucnosti.

Osmá chyba — vyjasnění vztahů před dcerou. Rodiče by se nikdy neměli před svými dětmi hádat, to je prostě nepřijatelné. Zejména pokud jde o osobní vlastnosti matky a otce, vzájemné obviňování. Dítě by to nemělo vidět. A pokud se tak stane, musí se oba rodiče omluvit a vysvětlit, že se svými pocity nezvládli, pohádali se a už se smířili, a hlavně, dítě s tím nemělo nic společného.

Devátá chyba — nesprávná zkušenost dívčí puberty. Jsou zde dva extrémy: vše povolit, abyste neztratili kontakt, a vše zakázat, abyste „nepropásli“. Jak se říká, obojí je horší. Jediný způsob, jak překonat toto těžké období pro každého bez obětí, je pevnost a dobrá vůle. Pevnost je v dodržování hranic toho, co je dovoleno, dobrá vůle je v komunikaci. Pro dívky v tomto věku je obzvláště důležité, aby s nimi hodně mluvily, ptali se, odpovídali na idiotské otázky a sdíleli své vzpomínky. A reagujte klidněji a nikdy nepoužívejte tyto rozhovory proti dítěti. Pokud to teď neuděláme, už nikdy nebude blízkost a dospělá dcera řekne: „Nikdy jsem své matce nevěřila.“

Konečně poslední chyba – špatný postoj k životu. Dívkám by se nikdy nemělo říkat, že její život musí obsahovat určité položky. Oženit se, porodit, zhubnout, neztloustnout a tak dále. Dívku je třeba povzbuzovat k seberealizaci, k tomu, aby dokázala naslouchat sama sobě, aby mohla dělat to, co ji baví, co umí, aby se bavila, aby byla nezávislá na hodnocení ostatních lidí a veřejném mínění. Pak vyroste šťastná, krásná, sebevědomá žena připravená na plnohodnotné partnerství.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button
bedivine.cz